AKVK ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ Krejčík & partneři

česky | english
AKVK ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ Krejčík & partneři
Opište konrolní text:

20.03.2018 | |

Dobrý den, kupujeme stavební pozemek, ke kterému jsou připojeny všechny inž.sítě a který je obklopen ze dvou stran komunikací, která patří soukromému vlastníku. Dle katastru se na tyto komunikace vztahuje omezuje vlastnického práva (břemeno cesty, chůze, jízdy a břemeno zřizování a provozování vedení. Můj dotaz uním jestli by to pro nás, jako majitele, mohlo být nějak riskantní, když máme v podstatě možnost vjezdu pouze přes tyto soukromé komunikace. Dále nám bylo řečeno, že inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení) nejsou ve
vlastnictví ani správě obce, ale soukromých majitelů. Představuje to nějaké komplikace? Neradi bychom si koupili pozemek, do kterého nám pak někdo neumožní vjet anebo používat inženýrské sítě. Moc děkuji za odpoved! Jana L.

Nejprve doporučujeme prověřit obsah omezení vlastnického práva obou komunikací (břemeno cesty, chůze a jízdy, břemeno zřizování a provozování vedení), tedy jaká jsou konkrétní práva a povinnosti z těchto omezení vyplývající a ve prospěch koho byla zřízena. Pro naše klienty běžně zajišťujeme provedení právního auditu, jehož obsahem je prověření právních vztahů, upozornění na možná rizika a návrhy případných variant možného postupu při ochraně zájmů klienta.

Dále je vhodné zjistit totožnost subjektů, kterým svědčí vlastnické právo k inženýrským sítím.

Pokud jde o zajištění nezbytné cesty, občanský zákoník stanoví, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

V případě Vašeho zájmu o provedení právního auditu se na nás můžete obrátit prostřednictvím e-mailu recepce@akkrejcik.cz

23.02.2018 | Petr K. |

Před pěti lety jsem nabyl pozemek a od té doby stále řeším problém s neoprávněným ježděním aut třetích osob přes něj. Auta přes pozemek jezdí i přes umístění informačních cedulí na pozemku o tom, že se jedná o pozemek soukromý. Několikrát jsme na pozemek umístili zábrany, aby bylo zřejmé, že tudy cesta nevede, vždy však byly někým odstraněny. Nesouhlasím s tím, aby někdo využíval můj soukromý pozemek jako cestu. Jak mám postupovat, abych ochránil svá práva?

je možné, že přes Váš pozemek vede tzv. veřejná cesta. Doporučujeme Vám podat žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí dle § 142 správního řádu, kterým by bylo rozhodnuto o tom, zda je cesta veřejně přístupná či nikoliv. V žádosti by měly být uvedeny všechny rozhodné skutečnosti a označeny důkazy, kterými tvrzené skutečnosti prokazujete. Veřejná cesta je pozemní komunikace, která je oprávněně využívána veřejností. Oproti tomu soukromou cestu je oprávněn užívat jen určitý okruh subjektů, a to na základě smluvního ujednání s jejím vlastníkem, zřízení věcného břemene apod. Veřejná cesta vzniká mnohdy živelně, tedy dlouhodobým užíváním, takže k jejímu vzniku není potřeba žádný akt orgánu státní správy. Komunikace tedy vzniká za určitých podmínek samovolně a v takovém případě se bude vždy jednat o účelovou komunikaci. Z této skutečnosti však vznikají pozdější problémy. Jestliže o vzniku účelové komunikace není vydáno rozhodnutí, logicky existuje nejistota o tom, zda vznikla, či nikoliv. Znaky veřejné cesty: – zřetelná (v terénu patrná) cesta určená k užití vozidly a chodci pro účel dopravy; – spojující jednotlivé nemovitosti pro potřeby jejich vlastníků nebo spojující tyto nemovitosti s ostatními pozemními komunikacemi nebo sloužící k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků; – souhlas vlastníka s užíváním cesty neomezeným okruhem osob (veřejností); – nutná komunikační potřeba. Pro vznik a existenci účelové komunikace musejí být splněny všechny výše uvedené znaky. Souhlas vlastníka cesty nemusí být výslovný, postačí i mlčky udělený (tzv. konkludentní), tedy projevený tím, že vlastník veřejnosti v užívání cesty nijak nebránil. Jakmile však komunikace na pozemku vznikne, nemůže být svévolně z vůle vlastníka zrušena. Vlastník pozemku je tedy svým souhlasem vázán a stejně tak i ti, kteří od něj pozemek s cestou získají. Zákon však na druhou stranu pamatuje také na situace, kdy dochází v souvislosti s užíváním komunikace k porušování práv jejího vlastníka, a v takovém případě se může vlastník obrátit na silniční správní úřad se žádostí o omezení či úpravu veřejného přístupu na účelovou komunikaci. Takto lze však přístup nejvýše částečně omezit (např. omezení vjezdu vozidel nad určitou hmotnost); komunikaci nelze tímto postupem zcela zrušit. O veřejnou cestu se tedy nebude jednat v případě, kdy sice na určitém pozemku je rozpoznatelná cesta v terénu, ale tu užíval vždy pouze majitel pozemku, který ostatním osobám v jejím užívání od počátku bránil (např. umísťováním cedulí „zákaz vstupu“, vykazováním osob z pozemku nebo jiným způsobem). Na druhou stranu veřejnou cestou bude taková cesta, která vznikla a byla veřejností užívána se souhlasem pradědečka současného majitele, ačkoliv ten s jejím užíváním nyní nesouhlasí. Judikatura dospěla k závěru, že jestliže vlastník v minulosti, kdy pozemek začal sloužit jako účelová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, jde o účelovou komunikaci vzniklou ze zákona. Stačí, aby vlastník strpěl užívání pozemku jako komunikace, v případě nesouhlasu však musí jít o aktivní jednání. Veřejnou cestou se tedy pozemek stává jeho věnováním obecnému užívání, ať již vlastníkem výslovně projeveným souhlasem, nebo konkludentním strpěním.

13.02.2018 | Tom |

Zajímá mě vysvětlení § 1180 odst. 2. Majoritní vlastník (vilabyt 400 m2) kterému jsme prodali vilu a nechali si pouze dve garaze a dve dilny v suterenu, objednal danove poradenstvi pro svj za 100 000 a chce objednat prof. predsedu svj za asi 240 000 ročně a tvrdí, že na základě § 1180 odst. 2 se tyto náklady nerozpočítávají podle hlasů, ale podle jednotek, takže on se svými 400 m2 a my s 80 m2 budeme platit za 4 jednotky a on za jednu, takze my 4/5 nákladu na predsedu a danové poradenstvi, ucetnictvi a on jenom 1/5 a my ho nemůžeme prehlasovat, ze predsedu tak drahého nechceme ani tak drahou danarku. Je to opravdu tak, jak on říká, že podle odst. 2 se tyto naklady dělí na jednotky a ne na procenta, které ma v svj?

Ustanovení § 1180 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník opravdu stanoví, že příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně, tedy dle počtu jednotek, nikoliv podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech vážícího se k jednotce. Toto pravidlo se uplatní, není-li ve stanovách SVJ uvedeno jiné pravidlo pro rozvržení nákladů. V případě Vašeho zájmu nám můžete stanovy zaslat k posouzení. Na základě rozboru jejich znění, bychom Vám doporučili možný způsob obrany proti uskutečnění záměru dalšího spoluvlastníka.

4.01.2018 | Josef |

Dobrý den,

u Vás na stránkách jsem se dočetl, že u SVJ založených po 1.1.2014 prohlášením vlastníka není potřeba notářský zápis ani změnu stanov. Chápu to dobře? Když to hledám, nacházím protichůdné názory. Děkuji.

Pokud SVJ založená dle zákona o vlastnictví bytů sama nezvolila pro změnu stanov formu notářského zápisu ať již proto, že jim to předepisují jejich vlastní přijaté stanovy, nebo proto, že je jejich vůlí učinit změnu stanov v takto kvalifikované formě, změnu stanov ve formě notářského zápisu mít nemusejí. Záleží tedy na konkrétním znění stanov příslušného SVJ. V případě Vašeho zájmu nám můžete stanovy zaslat k posouzení, jehož cílem by bylo zjištění, zda je pro změnu stanov notářský zápis vyžadován či nikoliv. V rámci námi poskytovaných služeb pro klienty připravujeme také úpravu stanov SVJ tak, aby jejich znění bylo v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

24.04.2014 | A. Procházka |

Chtěl bych se zeptat, kdy je možné v exekuci postihnout i majetek manžela dlužníka?

V případě, že byla exekuce zahájena v roce 2014, manžel povinného odpovídá i za dluhy manžela, které vznikly před uzavřením manželství. Pokud exekuce byla zahájena v roce 2013 manžel poviného odpovídá za dluhy manžela jen v případě, že dluh vznikl za trvání manželství. Pokud byla zahájena exekuce dříve, každý z manželů si odpovídá jen za své dluhy. Ve všech případech však platí, že exekutor nemůže postihnout majetek ve výlučném vlastnictví druhého manžela, tj. např. zděděný nebo získaný darem.

15.04.2014 | Jitka B. |

Dobrý den, je možné v současné době založit občanské sdružení nebo obecně prospěšnou společnost, v novém občanském zákoníku jsem to nenašla. Děkuji za odpověď nebo odkaz kde hledat.

Novy občanský zákoník nahrazuje občanské sdružení podle zákona o sdružování občanů. Nově používá termín SPOLEK. Spolky jsou v novém občanském zákoníku upraveny ustanoveními §214 - 302. Na rozdíl od předešlé úpravy občanských sdružení klade nová úprava větší nároky na uspořádání spolků, tzn. stanoví zákonné minimum, které musí spolek splňovat. Nový občanský zákoník ani jiný platný a účinný zákon formu o.p.s neupravuje a zákon o obecně prospěchých společnostech byl zrušen. Tedy dle platné právní úpravy takovou to formu založit nelze. O.p.s. založené dříve dále fungují podle zákona, podle něhož byly založeny.

2.09.2011 | Jan |

Dobrý den,
chci se zeptat, jak postupovat, když mi bylo odtaženo auto kvůli čištění ulic? Parkoval jsem před domem a byl jsem v zahraničí. Když jsem se vrátil, auto bylo pryč. Po telefonu mi bylo řečeno, ať si pro auto přijedu, a že budu muset zaplatit 10 tisíc za parkování a odtah vozidla. Zajímalo by mne, jestli je tento postup legální?
Děkuji.

K obdobným situacím dochází poměrně často a donedávna bylo sporné, zda vlastník či správce komunikace má na zaplacení odtahu a parkovného za dobu do vyzvednutí vozidla nárok. K tomuto problému již zaujal své stanovisko Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4546/2009, v němž vyjádřil, že vlastník pozemní komunikace je povinen po odpadnutí veřejného zájmu, pro který byla pozemní komunikace označena zákazem státní, vrátit odtažené vozidlo zpět na místo, odkud bylo odtaženo. Z toho dovozuje, že po vlastníku odtaženého vozidla lze požadovat pouze náhradu za samotný odtah vozidla a parkovné výhradně za dobu, kdy probíhalo čištění pozemních komunikací v dané oblasti (nikoliv tedy až doby vyzvednutí vozidla např. z odstavného parkoviště). Po ukončení čištění dané ulice máte nárok na to, aby Vám bylo odtažené vozidlo vráceno zpět na původní místo. S ohledem na shora uvedené se tak v praxi částka požadovaná vlastníkem komunikace a částka, která mu skutečně po právu náleží, významně liší ( z naší praxe dokonce o více než 100.000,- Kč).

23.08.2011 | Anna |

Dobrý den,
mám dotaz ohledně výživného na nezletilé dítě.
Rozvádím se a manžel na našeho syna nic nepřispívá, přestože má slušný plat. Na jaké výživné má syn nárok? Lze nějak odhadnout, kolik soud otci vyměří platit, požádám-li o stanovení výživného?
Děkuji

V zásadě platí, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Konkrétní úprava výše výživného však v zákoně stanovena není. V zájmu sjednocení rozhodovací praxe soudů Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo v loňském roce orientační tabulku, která obsahuje doporučenou výši výživného na nezletilé dítě, jež se odvíjí od věku dítěte a s tím související procentuální podíl z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče.

Zmíněná tabulka vypadá následovně:

Kategorie           Věk dítěte           Procentuální rozmezí

1.                         0 - 5 let                   11 - 15 %

2.                         6 - 9 let                   13 - 17 %

3.                        10 - 14 let                 15 - 19 %

4.                        15 - 17 let                 16 - 22 %

5.                        18 a více let               19 - 25 %