AKVK ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ Krejčík & partneři

česky | english
AKVK ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ Krejčík & partneři
Prosím potvrďte že nejste robot:

18.06.2020 | Zachova |

Dobry den,
Cca 2roky zpet jsme koupili hospodu s pozemky, pres jednu cast jezdi soused k domu. Má moznost si udelat pristupovou cestu i z druhe strany ale tady to ma pohodlnejsi. Pres pozemek zacal jezdit uz za minulych vlastniku ale za nami nebyl aby se domluvil jestli nam to nevadi. Doted sme resili rekonstrukci bydleni takze z jeho jezdeni po pozemku sem uplne nadsena nebyla ale na plot nebyl cas tak sem nad tim mavla rukou. Ted uz cas je a ja bych si tam chtela udelat zahradu, pokud pozemek oplotim tak soused prijde o tuto pohodlnou cestu, domluva s nim rozumna neni. Vi ze pozemek neni jeho ale ohani se zvykovym pravem, takze se chci zeptat jestli na to skutecne ma pravo a nebo jestli jsem v pravu ja a pozemek si muzu oplotit (samozrejmne cas na vystavbu cesty z druhe strany mit bude plot planujem pristim rokem ale chtela bych to resit driv)

Vážená paní Zachová,

děkujeme za Váš dotaz, ke kterému uvádíme následující.

Pro určení, zda Váš soused užívá cestu oprávněně či nikoliv, je třeba učinit závěr o tom, zda předmětná cesta splňuje znaky účelové komunikace. Pro vznik a existenci účelové komunikace musejí být splněny všechny uvedené znaky.

Znaky účelové komunikace:

–        zřetelná (v terénu patrná) cesta určená k užití vozidly a chodci pro účel dopravy;

–        spojující jednotlivé nemovitosti pro potřeby jejich vlastníků nebo spojující tyto nemovitosti s ostatními pozemními komunikacemi nebo sloužící k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;

–        souhlas vlastníka s užíváním cesty neomezeným okruhem osob (veřejností);

–        nutná komunikační potřeba.

 

Souhlas vlastníka cesty nemusí být výslovný, postačí i mlčky udělený (tzv. konkludentní), tedy projevený tím, že vlastník veřejnosti v užívání cesty nijak nebránil. Jakmile však komunikace na pozemku vznikne, nemůže být svévolně z vůle vlastníka zrušena. Vlastník pozemku je tedy svým souhlasem vázán a stejně tak i ti, kteří od něj pozemek s cestou získají. Zákon však na druhou stranu pamatuje také na situace, kdy dochází v souvislosti s užíváním komunikace k porušování práv jejího vlastníka, a v takovém případě se může vlastník obrátit na silniční správní úřad se žádostí o omezení či úpravu veřejného přístupu na účelovou komunikaci. Takto lze však přístup nejvýše částečně omezit (např. omezení vjezdu vozidel nad určitou hmotnost); komunikaci nelze tímto postupem zcela zrušit.

 

Znak nutné komunikační potřeby znamená, že cesta musí být nezbytná pro dopravní obsluhu či obhospodařování konkrétní nemovitosti nebo skupiny nemovitostí. Ne každá zkratka neboli cesta z pohodlí, je proto pozemní komunikací. Obzvláště v případech, kdy k nemovitostem je zajištěn srovnatelný přístup po veřejné cestě ve vlastnictví státu, obce nebo kraje. Na druhou stranu ale neplatí, že by nutná komunikační potřeba cesty nebyla v konkrétním případě dána jen proto, že k cíli vede i jiná trasa. Vždy je třeba zjistit a rozumně posoudit, jestli alternativní cesta je způsobilá nahradit cestu, o kterou se vede spor.

 

Posoudit, zda se v daném případě jedná či nejedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou, je oprávněn správní orgán tzv. deklaratorním rozhodnutím, které vydá na základě žádosti.

 

V případě Vašeho zájmu Vám můžeme v této záležitosti poskytnout podrobnější konzultaci a případně též vypracovat žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí.

 

Kontaktovat nás můžete prostřednictvím e-mailové adresy: zadinova@akkrejcik.cz

22.05.2020 | Jan Novák |

Dobrý den,
jsem vlastníkem pozemků, na kterých bych rád v blízké budoucnosti postavil rodinný dům. K pozemkům v současnosti nevede elektrická přípojka, proto jsem o její zřízení požádal a již i zaplatil. Moje pozemky sousedí s veřejnými, odkud je jediná možnost se připojit, pouze ve velmi úzké části (cca 4-5m). V této části veřejného pozemku však vede poměrně hodně podzemních inženýrských síti. I místní veřejná správa se brání umístění sloupu elektr. sítě z důvodu vybudování relativně nového chodníku. Technik pověřené distribuční společnosti sice zmínil možnost uplatnit vůči obci právo na vyvlastnění, je to údajně však dlouhotrvající proces. Navrhuje umístit sloup na okraj mého pozemku, který si tímto ještě více zúžím. Ve smlouvě, kterou mně distribuční společnost poslala k podpisu, označuje sloup za liniovou stavbu ve smyslu § 509 zákona 89/2012 Sb. a žádá o zřízení věcného břemene na tento prostor za účelem stavby sloupu a jeho provozu dle §25 odst. 3 písm. e energetického zákona. Tomu rozumím a nejspíše bych se nad tím nepozastavoval. Zaujal mě však bod 1 článku III – Podstatné náležitosti smlouvy, který doslovně uvádí „Právo věcného břemene bude zřízeno jako časově neomezené, které zaniká pouze v případech stanovených zákonem“. Zaráží mě časová neomezenost bez bližšího uvedení podmínek zániku věcného břemene. Energetický zákon zmiňuje pouze vznik, resp. povinnost vzniku věcného břemene, podmínky zániků břemene neuvádí žádné. Ani občanský zákoník (na který se návrh smlouvy odvolává, přesně §1785 – 1788 zákona 89/2012 Sb.) zánik věcného břemene (inženýrských sítí) nijak zvlášť neřeší. Nevím, co si v tomto případě pod souslovím „v případech stanovených zákonem“ mám fakticky představit. Mám obavu, že i v případě, až se veřejný rozvod elektrické energie i v této lokalitě bude realizovat pouze podzemním vedením (což v našem městě probíhá) a sloup se odstraní, zůstane věcné břemeno stále funkční.
Jak se k tomuto velmi širokému a vágnímu požadavku postavit, prosím? Mám žádat o upřesnění formulace?

Děkuji za radu

Pěkný den

J. Novák

Dobrý den,

 

děkujeme za Váš dotaz, ke kterému uvádíme následující.

 

Platná právní úprava rozděluje věcná břemena na služebnosti a reálná břemena. Vámi popisované věcné břemeno je služebností.

 

Zánik služebnosti upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v § 1299 a násl.

 

Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě (§ 1299 občanského zákoníku). Jestli taková nemožnost nastala, se posoudí vždy s ohledem na specifika konkrétního vztahu, přičemž tato nemožnost musí být trvalého rázu; přechodná nemožnost účinků zániku služebnosti nemá. Nicméně ve Vámi popsaném případě se při umístěním vedení pod zem nebude jednat o nemožnost Vašeho pozemku (služebné věci) sloužit oprávněné osobě, věcné břemeno by tedy při umístění elektrického vedení z tohoto zákonného důvodu nezaniklo.

 

Dalším způsobem zániku služebnosti je dohoda stran o zrušení služebnosti. (§ 1300 občanského zákoníku). Uzavření dohody bude vyžadovat aktivní jednání obou smluvních.

 

Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. (§ 1299 občanského zákoníku).

 

Vzhledem k výše uvedeným důvodům pro zánik služebnosti, které nepostihují Vámi popisovanou situaci, by bylo nejvhodnější zřídit služebnost pouze na dobu určitou, a to na dobu, po kterou bude na Vašem pozemku umístěn onen sloup elektrického vedení.

 

V případě Vašeho zájmu o poskytnutí právních služeb v této záležitosti se můžete obrátit na naši advokátní kancelář prostřednictvím e-mailové adresy: recepce@akkrejcik.cz nebo zadinova@akkrejcik.cz

5.05.2020 | Ing. Pavel Jarošek |

Mám souseda, který mi jezdí traktorem přes můj pozemek (meruňkový sad) a na mém pozemku mi jednak vyrábí mez (odoral si to k sobě) a druhak nerespektuje, že tam nesmí vjet když zrají meruňky. Navíckdyž stříká v době zrání meruněk vinohrad, tak mi kompletně postříká meruňky.
Chtěl bych mu tyto činnosti soudně znemožnit.

Dokážete mi pomoct ?

Dobrý den,

 

děkujeme za Váš dotaz.

 

Předpokládáme, že soused není oprávněn přes Váš pozemek jezdit vůbec (tj. nesvědčí mu např. věcné břemeno cesty k části Vašeho pozemku, přičemž on by užíval větší část pozemku než tu, ke které by se vázalo věcné břemeno).

Jestliže jste tak dosud neučinil, doporučujeme, abyste Vašeho souseda nejprve písemně vyzval k tomu, aby přes Váš pozemek nejezdil. Váš pozemek je třeba ve výzvě identifikovat údaji z katastru nemovitostí, ideálně též připojit náčrt, ze kterého bude patrné, po které části Vašeho pozemku soused jezdí. Současně je vhodné souseda upozornit, že pokud jezdí přes Váš pozemek v období zrání meruněk a/nebo v tomto období stříká svůj sousední vinohrad, vzniká Vám tím škoda, jejíž náhrady se po něm budete domáhat, a to případně i soudní cestou. Současně je třeba vyzvat jej k navrácení pozemku do původního stavu (odstranění meze).

Pokud by tento pokus o smírné řešení nevedl k vyřešení problému, bude nutné obrátit se na soud se sousedskou žalobou, na základě které by soud rozhodl o tom, že soused Váš pozemek užívat nesmí a musí se zdržet stříkání vinohradu v době zrání meruněk, jakož i uvést pozemek do původního stavu.

 

V případě Vašeho zájmu o poskytnutí právních služeb v této záležitosti se můžete obrátit na naši advokátní kancelář prostřednictvím e-mailové adresy: recepce@akkrejcik.cz

 

5.12.2019 | Andrea Novotná |

Dobrý den, přijala jsem na hlavní pracoví poměr paní, která nastoupila, odpracovala jeden den a od druhého dne je v pracovní neschopnosti. Již je v neschopnosti od 19.11.2019 a nejméně do dalšího týdne bude.

Proto bych se chtěla zeptat:

1. Prodlužuje se zkušební doba o dobu strávenou na pracovní neschopnosti?
2. Pokud ano, je pak nutné o tom sepsat písemný doklad nebo to vyplývá ze zákoníku práce?
3. Lze dát zaměstnanci výpověď, I když je v pracovní neschopnosti ve zkušební době, nebo se na něho vztahuje ochranná doba?
Děkuji.

Dobrý den,

k Vašim dotazům uvádím následující.

Prodlužuje se zkušební doba o dobu strávenou na pracovní neschopnosti?

Ano, pracovní doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby (např. o dobu dočasné pracovní neschopnosti, dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let).

V případě jiných okolností, které nelze považovat za překážky v práci, jako jsou kupříkladu svátky, se zkušební doba neprodlužuje.

Pokud ano, je pak nutné o tom sepsat písemný doklad nebo to vyplývá ze zákoníku práce?

Zkušební doba se takto prodlužuje ze zákona, tj. automaticky, není nutné o tom např. sepisovat písemný záznam.

Pokud dojde k prodloužení zkušební doby, je třeba mít na zřeteli, že tato se prodlužuje pouze o počet pracovních dnů, po které zaměstnanec nekonal práci z důvodu celodenních překážek v práci (tj. nikoliv např. o dny víkendu).

Lze dát zaměstnanci výpověď, I když je v pracovní neschopnosti ve zkušební době, nebo se na něho vztahuje ochranná doba?

Ve zkušební době lze pracovní poměr skončit z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. Nejde o výpověď, ale o právní jednání zrušení pracovního poměru ve zkušební době, a proto se na toto právní jednání nevztahuje ochranná lhůta podle § 53 a § 54 zákoníku práce.

25.10.2019 | Tomáš |

Dobrý den, máme ve stanovách SVJ upraveno, že rozhodnutí na shromáždění musí být přijímána většinou všech členů SVJ. Je možné stanovy změnit tak, aby pro přijetí rozhodnutí stačila většina přítomných vlastníků? Děkuji.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz.

V souladu s § 1206 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „OZ“) se k přijetí rozhodnutí na shromáždění vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

 Vyšší počet hlasů pro přijetí rozhodnutí stanoví zákon pouze pro:

 · hlasování per rollam, kdy se většina počítá nikoliv z počtu vlastníků přítomných na zasedání shromáždění, ale z počtu  všech vlastníků jednotek,  

·  rozhodování o záležitosti nezařazené na pořad zasedání shromáždění, kdy OZ vyžaduje souhlas všech vlastníků jednotek,

·  ujednání o rozúčtování nákladů na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu, pro které se vyžaduje souhlas všech vlastníků jednotek.

Kromě rozhodování o výše uvedených záležitostech je tedy možné upravit ve stanovách kvórum pro přijetí veškerých ostatních rozhodnutí tak, že se vyžaduje souhlas většiny hlasů vlastníků přítomných na zasedání shromáždění.

V případě zájmu pro Vás můžeme návrh změny stanov připravit.

20.03.2018 | |

Dobrý den, kupujeme stavební pozemek, ke kterému jsou připojeny všechny inž.sítě a který je obklopen ze dvou stran komunikací, která patří soukromému vlastníku. Dle katastru se na tyto komunikace vztahuje omezuje vlastnického práva (břemeno cesty, chůze, jízdy a břemeno zřizování a provozování vedení. Můj dotaz uním jestli by to pro nás, jako majitele, mohlo být nějak riskantní, když máme v podstatě možnost vjezdu pouze přes tyto soukromé komunikace. Dále nám bylo řečeno, že inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení) nejsou ve
vlastnictví ani správě obce, ale soukromých majitelů. Představuje to nějaké komplikace? Neradi bychom si koupili pozemek, do kterého nám pak někdo neumožní vjet anebo používat inženýrské sítě. Moc děkuji za odpoved! Jana L.

Nejprve doporučujeme prověřit obsah omezení vlastnického práva obou komunikací (břemeno cesty, chůze a jízdy, břemeno zřizování a provozování vedení), tedy jaká jsou konkrétní práva a povinnosti z těchto omezení vyplývající a ve prospěch koho byla zřízena. Pro naše klienty běžně zajišťujeme provedení právního auditu, jehož obsahem je prověření právních vztahů, upozornění na možná rizika a návrhy případných variant možného postupu při ochraně zájmů klienta.

Dále je vhodné zjistit totožnost subjektů, kterým svědčí vlastnické právo k inženýrským sítím.

Pokud jde o zajištění nezbytné cesty, občanský zákoník stanoví, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

V případě Vašeho zájmu o provedení právního auditu se na nás můžete obrátit prostřednictvím e-mailu recepce@akkrejcik.cz

23.02.2018 | Petr K. |

Před pěti lety jsem nabyl pozemek a od té doby stále řeším problém s neoprávněným ježděním aut třetích osob přes něj. Auta přes pozemek jezdí i přes umístění informačních cedulí na pozemku o tom, že se jedná o pozemek soukromý. Několikrát jsme na pozemek umístili zábrany, aby bylo zřejmé, že tudy cesta nevede, vždy však byly někým odstraněny. Nesouhlasím s tím, aby někdo využíval můj soukromý pozemek jako cestu. Jak mám postupovat, abych ochránil svá práva?

je možné, že přes Váš pozemek vede tzv. veřejná cesta. Doporučujeme Vám podat žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí dle § 142 správního řádu, kterým by bylo rozhodnuto o tom, zda je cesta veřejně přístupná či nikoliv. V žádosti by měly být uvedeny všechny rozhodné skutečnosti a označeny důkazy, kterými tvrzené skutečnosti prokazujete. Veřejná cesta je pozemní komunikace, která je oprávněně využívána veřejností. Oproti tomu soukromou cestu je oprávněn užívat jen určitý okruh subjektů, a to na základě smluvního ujednání s jejím vlastníkem, zřízení věcného břemene apod. Veřejná cesta vzniká mnohdy živelně, tedy dlouhodobým užíváním, takže k jejímu vzniku není potřeba žádný akt orgánu státní správy. Komunikace tedy vzniká za určitých podmínek samovolně a v takovém případě se bude vždy jednat o účelovou komunikaci. Z této skutečnosti však vznikají pozdější problémy. Jestliže o vzniku účelové komunikace není vydáno rozhodnutí, logicky existuje nejistota o tom, zda vznikla, či nikoliv. Znaky veřejné cesty: – zřetelná (v terénu patrná) cesta určená k užití vozidly a chodci pro účel dopravy; – spojující jednotlivé nemovitosti pro potřeby jejich vlastníků nebo spojující tyto nemovitosti s ostatními pozemními komunikacemi nebo sloužící k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků; – souhlas vlastníka s užíváním cesty neomezeným okruhem osob (veřejností); – nutná komunikační potřeba. Pro vznik a existenci účelové komunikace musejí být splněny všechny výše uvedené znaky. Souhlas vlastníka cesty nemusí být výslovný, postačí i mlčky udělený (tzv. konkludentní), tedy projevený tím, že vlastník veřejnosti v užívání cesty nijak nebránil. Jakmile však komunikace na pozemku vznikne, nemůže být svévolně z vůle vlastníka zrušena. Vlastník pozemku je tedy svým souhlasem vázán a stejně tak i ti, kteří od něj pozemek s cestou získají. Zákon však na druhou stranu pamatuje také na situace, kdy dochází v souvislosti s užíváním komunikace k porušování práv jejího vlastníka, a v takovém případě se může vlastník obrátit na silniční správní úřad se žádostí o omezení či úpravu veřejného přístupu na účelovou komunikaci. Takto lze však přístup nejvýše částečně omezit (např. omezení vjezdu vozidel nad určitou hmotnost); komunikaci nelze tímto postupem zcela zrušit. O veřejnou cestu se tedy nebude jednat v případě, kdy sice na určitém pozemku je rozpoznatelná cesta v terénu, ale tu užíval vždy pouze majitel pozemku, který ostatním osobám v jejím užívání od počátku bránil (např. umísťováním cedulí „zákaz vstupu“, vykazováním osob z pozemku nebo jiným způsobem). Na druhou stranu veřejnou cestou bude taková cesta, která vznikla a byla veřejností užívána se souhlasem pradědečka současného majitele, ačkoliv ten s jejím užíváním nyní nesouhlasí. Judikatura dospěla k závěru, že jestliže vlastník v minulosti, kdy pozemek začal sloužit jako účelová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, jde o účelovou komunikaci vzniklou ze zákona. Stačí, aby vlastník strpěl užívání pozemku jako komunikace, v případě nesouhlasu však musí jít o aktivní jednání. Veřejnou cestou se tedy pozemek stává jeho věnováním obecnému užívání, ať již vlastníkem výslovně projeveným souhlasem, nebo konkludentním strpěním.

13.02.2018 | Tom |

Zajímá mě vysvětlení § 1180 odst. 2. Majoritní vlastník (vilabyt 400 m2) kterému jsme prodali vilu a nechali si pouze dve garaze a dve dilny v suterenu, objednal danove poradenstvi pro svj za 100 000 a chce objednat prof. predsedu svj za asi 240 000 ročně a tvrdí, že na základě § 1180 odst. 2 se tyto náklady nerozpočítávají podle hlasů, ale podle jednotek, takže on se svými 400 m2 a my s 80 m2 budeme platit za 4 jednotky a on za jednu, takze my 4/5 nákladu na predsedu a danové poradenstvi, ucetnictvi a on jenom 1/5 a my ho nemůžeme prehlasovat, ze predsedu tak drahého nechceme ani tak drahou danarku. Je to opravdu tak, jak on říká, že podle odst. 2 se tyto naklady dělí na jednotky a ne na procenta, které ma v svj?

Ustanovení § 1180 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník opravdu stanoví, že příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně, tedy dle počtu jednotek, nikoliv podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech vážícího se k jednotce. Toto pravidlo se uplatní, není-li ve stanovách SVJ uvedeno jiné pravidlo pro rozvržení nákladů. V případě Vašeho zájmu nám můžete stanovy zaslat k posouzení. Na základě rozboru jejich znění, bychom Vám doporučili možný způsob obrany proti uskutečnění záměru dalšího spoluvlastníka.

4.01.2018 | Josef |

Dobrý den,

u Vás na stránkách jsem se dočetl, že u SVJ založených po 1.1.2014 prohlášením vlastníka není potřeba notářský zápis ani změnu stanov. Chápu to dobře? Když to hledám, nacházím protichůdné názory. Děkuji.

Pokud SVJ založená dle zákona o vlastnictví bytů sama nezvolila pro změnu stanov formu notářského zápisu ať již proto, že jim to předepisují jejich vlastní přijaté stanovy, nebo proto, že je jejich vůlí učinit změnu stanov v takto kvalifikované formě, změnu stanov ve formě notářského zápisu mít nemusejí. Záleží tedy na konkrétním znění stanov příslušného SVJ. V případě Vašeho zájmu nám můžete stanovy zaslat k posouzení, jehož cílem by bylo zjištění, zda je pro změnu stanov notářský zápis vyžadován či nikoliv. V rámci námi poskytovaných služeb pro klienty připravujeme také úpravu stanov SVJ tak, aby jejich znění bylo v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

24.04.2014 | A. Procházka |

Chtěl bych se zeptat, kdy je možné v exekuci postihnout i majetek manžela dlužníka?

V případě, že byla exekuce zahájena v roce 2014, manžel povinného odpovídá i za dluhy manžela, které vznikly před uzavřením manželství. Pokud exekuce byla zahájena v roce 2013 manžel poviného odpovídá za dluhy manžela jen v případě, že dluh vznikl za trvání manželství. Pokud byla zahájena exekuce dříve, každý z manželů si odpovídá jen za své dluhy. Ve všech případech však platí, že exekutor nemůže postihnout majetek ve výlučném vlastnictví druhého manžela, tj. např. zděděný nebo získaný darem.

15.04.2014 | Jitka B. |

Dobrý den, je možné v současné době založit občanské sdružení nebo obecně prospěšnou společnost, v novém občanském zákoníku jsem to nenašla. Děkuji za odpověď nebo odkaz kde hledat.

Novy občanský zákoník nahrazuje občanské sdružení podle zákona o sdružování občanů. Nově používá termín SPOLEK. Spolky jsou v novém občanském zákoníku upraveny ustanoveními §214 - 302. Na rozdíl od předešlé úpravy občanských sdružení klade nová úprava větší nároky na uspořádání spolků, tzn. stanoví zákonné minimum, které musí spolek splňovat. Nový občanský zákoník ani jiný platný a účinný zákon formu o.p.s neupravuje a zákon o obecně prospěchých společnostech byl zrušen. Tedy dle platné právní úpravy takovou to formu založit nelze. O.p.s. založené dříve dále fungují podle zákona, podle něhož byly založeny.

2.09.2011 | Jan |

Dobrý den,
chci se zeptat, jak postupovat, když mi bylo odtaženo auto kvůli čištění ulic? Parkoval jsem před domem a byl jsem v zahraničí. Když jsem se vrátil, auto bylo pryč. Po telefonu mi bylo řečeno, ať si pro auto přijedu, a že budu muset zaplatit 10 tisíc za parkování a odtah vozidla. Zajímalo by mne, jestli je tento postup legální?
Děkuji.

K obdobným situacím dochází poměrně často a donedávna bylo sporné, zda vlastník či správce komunikace má na zaplacení odtahu a parkovného za dobu do vyzvednutí vozidla nárok. K tomuto problému již zaujal své stanovisko Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4546/2009, v němž vyjádřil, že vlastník pozemní komunikace je povinen po odpadnutí veřejného zájmu, pro který byla pozemní komunikace označena zákazem státní, vrátit odtažené vozidlo zpět na místo, odkud bylo odtaženo. Z toho dovozuje, že po vlastníku odtaženého vozidla lze požadovat pouze náhradu za samotný odtah vozidla a parkovné výhradně za dobu, kdy probíhalo čištění pozemních komunikací v dané oblasti (nikoliv tedy až doby vyzvednutí vozidla např. z odstavného parkoviště). Po ukončení čištění dané ulice máte nárok na to, aby Vám bylo odtažené vozidlo vráceno zpět na původní místo. S ohledem na shora uvedené se tak v praxi částka požadovaná vlastníkem komunikace a částka, která mu skutečně po právu náleží, významně liší ( z naší praxe dokonce o více než 100.000,- Kč).

23.08.2011 | Anna |

Dobrý den,
mám dotaz ohledně výživného na nezletilé dítě.
Rozvádím se a manžel na našeho syna nic nepřispívá, přestože má slušný plat. Na jaké výživné má syn nárok? Lze nějak odhadnout, kolik soud otci vyměří platit, požádám-li o stanovení výživného?
Děkuji

V zásadě platí, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Konkrétní úprava výše výživného však v zákoně stanovena není. V zájmu sjednocení rozhodovací praxe soudů Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo v loňském roce orientační tabulku, která obsahuje doporučenou výši výživného na nezletilé dítě, jež se odvíjí od věku dítěte a s tím související procentuální podíl z měsíčního čistého příjmu povinného rodiče.

Zmíněná tabulka vypadá následovně:

Kategorie           Věk dítěte           Procentuální rozmezí

1.                         0 - 5 let                   11 - 15 %

2.                         6 - 9 let                   13 - 17 %

3.                        10 - 14 let                 15 - 19 %

4.                        15 - 17 let                 16 - 22 %

5.                        18 a více let               19 - 25 %